9. den – 13. den Ósaka, Hirošima

Ósaka je velmi specifické město. Když se procházíte po ulici, vidíte supermoderní metropoli s obrovským množstvím kravaťáků a luxusních obchodů (LV, Burberry, Apple). Sejdete 100 metrů do uličky a nejdete hippie část s velkým množstvím subkultur (goth, skate, rock).

Po večerní procházce mě zaujalo, že před obchody a různými nočními podniky stojí promotéři, kteří se snaží do podniku dostat Japonce, ale téměř nikdy neoslovují ne Japonce. Ubytoval jsem se v hostelu nedaleko Ósackého hradu. Hostel byl na booking výborně hodnocen ale až na přátelský personál jsem z něj příliš nadšený nebyl. Bydlel jsem na 4. patře, kde nebyl ani záchod a umyvadlo. Museli jste sejít o patro níže na záchod, a pokud jste chtěli umyvadlo nebo sprchu tak do sklepa, výtah chyběl.

10.den – Ósaka

Byl krásný den a vydal jsem se pěšky směr Ósacký hrad. Po cestě jsem prošel parkem Nakanodhima, kde bylo obrovské množství květin. Uvědomil jsem si, že lidi jsou v Japonsku hodně uniformovaní. V práci nosí často obleky, ve škole zase školní uniformy. Ósacký hrad je krásný a tyčí se do velké výšky. V okolí je krásný park, ze kterého je na hrad často výborný výhled. Vstup do hradu je zpoplatněn 600 yeny. Dostanete se tak do vnitřního muzea a můžete vystoupat až do 7. patra na vyhlídku. Moc mě to neuchvátilo, takže pokud nejste milovník historie, doporučuji využít park v okolí zdarma. Hodně mě zaujalo, že vstup do hradu se dal koupit pouze v automatu. Přede mnou nakupoval Japonec a zjistil, že si někdo zapomněl vzít vrácené peníze z automatu. Konkrétně někdo zaplatil 5000 bankovkou, vzal si lístek za 600 yenů a zapomněl si vzít vrácené peníze (4400 yenů = cca 900Kč). Japonec peníze vzal a vrazil je do ruky ženské na recepci vedle, ať je vrátí člověku, až je tam bude hledat (kolik by tohle udělalo lidí v ČR?).

Po cestě zpět jsem přešel obří křižovatku, ve které se dalo procházet všemi směry i do kříže. Přechod všemi směry zastaví veškerou dopravu. Večer jsem se ubytoval ve 2. hostelu, tentokrát na lepší lokaci Namba (nákupní) ulice s kulturním vyžitím. Ozval se mi Jihoafričan Sachar, že je taky v Ósace a kousek ode mě, zdali se nepotkáme. Já měl ještě naplánováno navštívit Neko no Jikan, což je kočičí kavárna. Za vstup 1200 yenů (jedno pití v ceně) si můžete pohrát s 15 kočkami různých druhů, které se promenádují po místnosti jako by jim to tam patřilo. Majitel byl velmi milý, ale neuměl téměř anglicky, takže jsme se bavili rukama nohama. Dozvěděl jsem se, že mimo kavárnu má i zverimex a doma dalších 10 psů a 4 kočky. Pak jsem ještě vyrazil do Apple storu a potkal se Sacharem.

Spolu jsme si dali Okonomiyaki (taková místní specialita – kuličky a uvnitř chobotnice) s pivem a vyrazili na obhlídku okolí. Ulice Namba, Nipponbashi (americká ulice), Dotonbori (množství restaurací) a poté nákupní pasáží (Shin sai radhi suji) kde jsme se chvíli ztratili v obří Sega herně. Na 4 patrech se rozkládaly všemožné herní automaty od fotbalových manažerů, přes dostihové manažery, po různé střílečky, pak sportovní skákačky, bubnování až po takové Photoshop roomy, kde se holky vyfotí a pak se různě vylepšují (tady je to obrovsky oblíbené u žen). Se Sacharem jsme si zahráli nějakou podivnou hru. BTW na záchodech mají z pisoáru udělaný také hrací automat a za množství načůraných mililitrů získáváte body.

11.den Hirošima

Ráno jsem se vzbudil v posteli a zjistil jsem, že spím ve stejném hotelu a pokoji jako Portugalec Felipe, kterého jsem potkal v Kjótu a u Fuji. Vyrazil jsem na Shinkanzen směr Hirošima (300km udělal za 1h 20min). Ihned po příjezdu jsem vyrazil k A-bomb domu což je pozůstatek po výbuchu atomové bomby. Původně to byl barák sloužící k různým meetingům a postavil jej český architekt Jan Letzel. Zajímavostí je, že bomba vybuchla 600 m nad domem. Vše v okruhu 6 km lehlo v prach a jen tento dům a jednotky dalších vydržely. V jeden moment zemřelo 200 tis lidí a dalších 150 potom na následky ozáření a různé nemoci.

Když jsem procházel okolo domu, měl jsem velmi zvláštní až melancholický pocit. Nedá se to moc popsat, ale pomalu se mi vháněly slzy do očí, je to místo s obrovskou atmosférou. Jeden z nejsilnějších zážitků z cest, které jsem zatím zažil. V okolí je mírový park Heiwa Koen a také skvělé muzeum za 200 yenů získáte opravdu podrobný vhled do celé problematiky a jaký měl Little Boy na město a okolí dopady. Hirošima má tramvaje. Večer jsem se snažil vybrat peníze z bankomatu v Gawsonu a jedné bance a nepodařilo se mi. Kartu to odmítlo. Nakonec se mi to podařilo až na poště. Bankomaty tu téměř nikde nemají (viděl jsem jen na Gawsonu a na té poště). Na ulicích na bankomaty zapomeňte. Zajímavé s ohledem na to, že potřebujete neustále hotovost a karty skoro nikde nevezmou.

12.den – ostrov Mijadžima

Ráno jsem se ještě zašel podívat na pomník zemřelých a zastavili mě děti, které se mě vytpávali na různé otázky v rámci procvičování anglického jazyka (skvělý nápad v ČR by se také mělo na turisticky frekventovaných místech zavést).

Výlet na ostrov Mijadžima kde se nachází svatyně Icukušima (považováno za 1 z 3 nejkrásnějších míst Japonska – více na wiki). Skvělé je, že i když se jedná o ostrov, platí vám na něj JR pass. Protože JR zde má pravidelnou lodní linku. Ostrov je velkou turistickou atrakcí a naleznete zde mnoho různých obchodů, turistů a nechybí ani jelínci. Vydal jsem se na obhlídku okolí (Omoto park) a zjistil, že se dá vyrazit na trail na horu mt. Misen. Po cestě jsem se zastavil na velmi zajímavý Daishoin temple. Podobný komplex jsem tady ještě neviděl (připadalo mi, že je hinduistický). Poté mě čekal pekelný výšlap 3km po příkrých schodech nahoru. Na mt. Misen je pak vyhlídka, kterou jsem tak tak stihl (zavírala v 16:00, je zdarma) a poté vyrazil zpět dolů po jiné trase. Možné je se nechat nahoru i dolů vyvézt po ropeway (to jsem odmítl). Svatyně Icukušima se nachází cca 400 metrů od břehu, když jsem na ostrov kolem 2 přijel, bylo možné se ke svatyni dostat blíže (odliv), když jsem kolem 6 odjížděl, přístup už byl zaplaven vodou.

Večer jsem se vydal na večeři, v okolí hotelu nic moc nebylo. Pak jsem narazil na takové to okno, kde si můžete objednat jídlo s sebou (pouze takeaway) a dělali tam takové zvláštní vaječné placky, ve kterých byla zamixovaná zelenina a nudle. Nikdo neměl anglicky, ani menu neměli v něčem, co bych byl schopen přečíst, tak jsem řekl, ať mi udělají to nejpopulárnější. No dostal jsem docela prazvláštní pokrm, jehož základem byla asi nějaká sépie nebo něco z moře. Chutnalo to divně, spíš to nechutnalo. Hold nevýhoda, když ani nevíte, co si objednáváte.

13.den

Od rána vydatně prší, neviděl jsem ještě vyhlášenou zahradu Šukkein a Hirošimský hrad. Nehledím na déšť a vybaven pláštěnkou (z Kjóta) jsem vyrazil směr zahrada. Vstup za 200 yenů, zahrada krásná a rozsáhlá s obrovským množstvím kaprů Koi a želvičkami. Suverénně nejhezčí zahrada, kterou jsem zatím navštívil. Bohužel bylo tak odporné počasí, že jsem vynechal krmení kaprů a vyrazil směr Hirošimský hrad. Komplex v okolí je plný kontur budov, které zde stály před výbuchem atomové bomby. Samotný hrad je podobný (typově také stavěn do výšky) jako ten Ósacký, je ale o něco menší a méně pohledný. Nešel jsem ani dovnitř a vyrazil na vlak.

9. den – 13. den Ósaka, Hirošima
5 (100%) 1 vote

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *